bulharská kinematografie
bulharská kinematografie, 1915 vznikl první hraný film Bulhar je galantní . Do zestátnění bulh. kinematografie (1948) patřily mezi nejvýzn. filmy: Pod starým nebem (1922), Hroby bez křížů (1931), Hromada kamení (1936) a Strachil vojvoda (1938). - Reprezentačním filmem nového období se stal hist. film Kalin orel (B. Borozanov, 1897-1951). Převládala tematika antifašist. (Poplach, Zářijoví hrdinové, Piseň o člověku ) a orientace na zeměd. problematiku (Jitro nad vlastí . Stublenské lípy ). V 60. letech vznikla závažná díla, např. . . . a byli jsme mladí (B. Željazková), Ostrov odsouzených a Slunce a stín (R. Valčanov), Zloděj broskví a Car a generál (V. Radev). K dalšímu um. vzestupu dochází v 70. letech, kdy se těžiště výrazně přesunulo na souč. a antifašist. problematiku s tematickým a žánrovým rozšířením a vysokým stupněm profesionality (B. Željazková, Poslední ráno, Bazén, Velké noční koupání; Ch. Christov, Poslední léto . Strom bez korenů, Bariéra; R. Valčanov, S láskou a něhou, Lakýrky neznámého vojína; L. Kirkov, *1933, Kirkov, *1933, Vesničan na kole . Matriarchát; E. Zachariev, *1938, Vilová čtvrť, Elegie; G. Djulgerov, *1937, A přijde den; L. Stajkov, *1937, Dodatek k zákonu na ochranu státu, Mládí a láska ). B. k. má rozvinutou dokumentaristiku, samostatnou školu představuje bulh. animovaný film, zal. T. Dinovem. - Základnou b. k. je moderní studio Bojana. V Sofii je Vysoká film. škola, odb. střední škola pro přípravu tech. kádrů, vychází čtrnáctideník Filmovi novini a teor. měsíčník Kinoizkustvo . Roční produkce je zhruba 20 hraných filmů.
