broušení
broušení 1. stroj . obrábění úběrem materiálu velkým počtem břitů současně zabírajících brusných zrn, uložených zcela nepravidelně v brusném nástroji (obvykle brusný kotouč). Charakteristikou b. je vysoká řezná rychlost, malý průřez odebíraných třísek a jejich vysoká teplota. B. slouží k obrábění rotačních, rovinných i tvarových ploch. B. kovů lze dosáhnout velké tvarové a rozměrové přesnosti, malé drsnosti obrobených ploch. B. větším úběrem materiálu v některých případech nahrazuje soustružení a frézování. Rotační plochy obrobku se brousí : a) na hrotových bruskách, kde se upnutý obrobek otáčí ve smyslu nebo proti smyslu otáčení brusného kotouče; b) na bruskách bezhrotových, kde se obrobek posouvá po vodicí liště mezi brusným kotoučem a kotoučem podávacím. Rovinné plochy se brousí buď obvodem brusného kotouče nebo jeho čelem. Tvarové plochy rotační i ploché se brousí převážně tvarovými brusnými kotouči. Rotační i tvarové plochy možno brousit i brusnými pásy. Při b. volným brusivem je toto brusivo (brusná zrna, brusné pasty) nanášeno mezi dva kovové nástroje, které se otáčejí různou rychlostí. Dřevo se brousí ručně nebo strojně diskovými nebo pásovými bruskami. Sklo se brousí brusnými kotouči, pásy a volným brusivem, přičemž řezným prostředím je voda;2. miner . b. drahokamů, mech. tvarování přír. nebo umělých minerálů, např. diamantu, pro klenotnické nebo tech. účely. Polotovar získaný štípáním, popř. řezáním (nebo vzájemným obrušováním) minerálu se vybrušuje diamantovým práškem na rotující železné desce a doleští na měkči desce, např. měděné, lešticím, např. rubínovým práškem;3. kožel . opracování líce nebo rubu usně na brusce, aby se docílilo speciálního vzhledu usně.
