brom prvek
brom [-ó-, řec.], bróm, bromum, Br, chem. prvek VII.B skupiny periodické soustavy, at. číslo 35, relat. at. hm. 79,904; červenohnědá těžká kapalina štiplavého zápachu snadno uvolňující stejně zabarvené páry; t.t. -7,3 °C, t.v. 58,8 °C, objeven 1826. Vyskytuje se v přírodě pouze ve slouč. Získává se z mořské vody a z matečných louhů po zpracování minerálu karnalitu. KCl.MgCl2.6H2O. B. je značně reaktivní. Užívá se např. při org. syntézách a jako analytické a oxidační činidlo. V kapalném stavu poškozuje pokožku a leptá sliznici. Ve slouč. má oxidační číslo -I, I, V, VII. Význ. slouč. b. jsou např. kys. bromovodíková HBr, bromná HBrO, bromičná HBrO3. V.t. bromičnany; bromidy.
