bolest
bolest, 1. lék. dolor - nepříjemný, až nesnesitelný pocit vyvolaný drážděním volných nervových zakončení, která jsou speciálními receptory pro b. Receptory jsou umístěny v kůži, sliznicích, okostici, zubní dřeni, v mozkových plenách, pohrudnici, pobřišnici a v některých větších tepnách. Na l cm2 kůže nebo sliznice má člověk průměrně 50 až 100 těchto receptorů. B. vyvolávají podněty mech., tepelné, chladové, chem. ap., zejm. pří větší intenzitě. Informace je z receptorů vedena nervovými vlákny do CNS. U člověka existuje ve vnímání b. velký individuální rozdíl. Biol. význam b. je ochranný. Signalizuje nebezpečí poškození organismu; 2. psychol. tělesný či duševní stav, ve kterém vstupuje člověk do konfliktu s biol. přirozenou tendencí ke zdraví. Stav b. je vždy víceznakovou a vysoce pohyblivou soustavou příznaků, projevující se objektivně (ztížením či překročením pravidelného plnění životních funkcí) i subjektivně (omezením nebo popřením pocitu slasti). V obou rovinách b. porušuje psychofyzickou jednotu lidského organismu ve vztahu k jeho kapacitě. B. je možno charakterizovat jako projev bezmoci, oslabení či nemoci, výraz životních krizí i jako doprovodné jevy omezení uvolňující rezervní (náhradní) formy energií. Z tohoto pohledu má b. pro člověka psychologický, noeticko-ontologický i regenerační význam. V rámci postojů člověka k b. lze rozlišit tři zákl. typy reaktivních tendencí : akt. odpor a přemáhání b., pasívní snášení b. a výběrový přístup k b. Výběrový příklon člověka k b. je smysluplný pouze tehdy, je-li ovlivněn progresívními přístupy k životu a nikoliv negacemi, demonstracemi a pesimismem. S ohledem na etiologii b., podmíněnou komplexicitou její neuropsychofyziologické podstaty, je třeba vyčlenit velkou skupinu tzv. subjektivních b., které nemají zjevnou příčinu a jsou charakteristické proměnlivou lokalízací. Tyto b. jsou pokládány za psychickou obranu jedince v situacích, které jsou buď neřešitelné, nebo ohrožují nejvyšší lidské hodnoty (morální traumata, dilemata svědomí). Každá b. výrazně ovlivňuje chování a prožívání člověka do té míry, že v krajních případech může změnit i jeho osobnost.
