bohohledačství

bohohledačství, bogoiskatělstvo burž. náb.-filoz. směr v Rusku, který viděl cíl spol. vývoje v realizaci kř. ideálu na zemi. B. vzniklo zač. 20.st. a rozšířilo se zvl. 1905-07 mezi inteligencí a literáty. Hl. představitel N. A. Berďajev.