bludiště

bludiště, psychol . soustava slepých a průchodných chodeb vytvářejících labyrint s cílovým prostorem. Jedna ze zákl. metod výzkumu učení u zvířat, používaná v mnoha podobách a tech. úpravách. V behaviorismu sehrály pokusy s b. důležitou roli v kritice mechanistického pojetí teorie učení pokusem a omylem (zákon efektu v konekcionismu E. L. Thorndika), završené novou koncepcí (teorie kognitivního učení E. C. Tolmana, tzv.učení znakem).