biologismus
biologismus [-iz-, řec.], směr v sociol. mechanicky přenášející biol. pojmy a zákonitosti do oblasti společnosti a jejich užívání při analýze spol. jevů. Analogie s organickým světem se objevují ve spol. myšlení již v antice, avšak rozvoj b. je charakteristický pro myšlení 2.pol. 19.st.; souvisí s úspěchy biol. věd (objev buňky, objevy přirozeného výběru a boje o život). Projevy b. nalézáme u A. Comta, H. Spencera a T. R. Malthuse, na b. jsou zal. bioorganická, antroporasová a eugenická škola v sociol., sociální darwinismus, malthuziánství a rasové teorie. Biologizující teorie postavily některé složité a závažné problémy, jako je míra působení biol. vlivů na život spol., otázka celostnosti spol. systému, struktury a funkce jeho jednotlivých částí nebo charakter sociálních konfliktů. Ideologicky a politicky náleží stoupenci b. k různým orientacím od liberální (bioorganická škola) až po krajně reakční (rasisté, obhájci válek a útlaku jedněch národů a ras druhými). S b. však nelze ztotožňovat věd. zkoumání vlivu přír. faktorů na člověka a spol. nebo chápání člověka jako biosociální bytosti. - V souč. době se b. nejčastěji projevuje jako sociálni behaviorismus.
