bičíkovci
bičíkovci, Mastigophora, Flagellata podkmen, kmen, popř. třída prvoků, jednobuněčných organismů, které mají jako stálou pohybovou organelu jeden nebo i více bičíků. Rozmnožují se většinou nepohlavně podélným dělením; pohlavní rozmnožování je známo u rostl. bičíkovců a u bičenek. Rostl. b. mají asimilační barviva jako rostliny a živí se autotrofně. Zivoč. b. se živí jen heterotrofně. Žijí volně ve vodě nebo v půdě, nebo jsou komenzály, popř. cizopasníky. B. spojují rostl. a živoč. říši. - B . rostlinní mají asimilační barviva jako rostliny a živí se autrotrofně; jsou schopni živit se i jako živočichové heterotrofně. Jsou jednobuněční, mohou tvořit kolonie (např. Synura ) nebo cenobia (např. Volvox ). Někdy vytvářejí dočasně nepohyblivá klidová stádia v podobě palmel nebo cvst. Rostl. b. se dělí na několik tříd, např. zlativky, obrněnky, kryptomonády, krásnoočka a váleče. - B. živočišní žijí volně ve vodě nebo v půdě, popř. jsou komenzály nebo cizopasníky v jiných organismech. Nebezpečná nebo nepříjemná onemocnění člověka působí např. Leishmania, Trichomonas a Trypanosoma . B. živočišní, Zoomastigophora . se dělí na 8 řádů. Význam z nich mají např. bičenky, bičivky, brvitky, truběnky a zdvojenky.
