bhakti

bhakti [-ty, v sanskrtu oddanost], v hinduismu postoj láskyplného odevzdání se osobnímu božstvu, považovaný za jednu ze tří cest k vysvobození z koloběhu životů. Poprvé byl zdůrazněn v Bhagavadgítě; ve středověku přerostl v rozsáhlé lit. hnutí, jež vytvořilo význ. devocionální lyriku a epické skladby na počest bohů Sivy a Višnua.