bel canto
bel canto [ka-, it. krásný zpěv], pěvecký sloh it. pěvců 17.-19.st., vyškolených klas. it. pěveckou tech. Důraz byl kladen na dokonalé ovládání hlasu, krásu tónu a modelování zpěvní fráze. B. c. se vyvinulo v souvislosti s melodikou it. opery (árie da capo).
