aztécké náboženství
aztécké náboženství, náb. soustava Aztéků, která vycházela z představ vzniklých před příchodem Aztéků do Mexika a byla pak ovlivněna zejm. toltéckými náb. představami. Uctívány byly přír. síly, zosobněné jako mužská a ženská božstva. V čele stála čtveřice tzv. tvořivých bohů, z nichž nejvyšší byl Tloque Nahuaque. Tvořiví bohové byli považováni za rodiče a původce ostatních bohů. Jejich kult nebyl ale tak rozšířen jako uctívání tří tzv. velkých bohů, kteří přímo zasahovali do přír. dění a do lidských záležitostí : Huitzilopochtli (Kouzelník kolibřík) byl bohem války a Slunce, hl. božstvo Tenochtitlánu; Tezcatlipoca (Kouřící zrcadlo) byl sluneční božstvo; Quetzalcoatl (Opeřený had) byl bohem vědění a kněžství. Nižší skupinu tvořilo 15 bohů plodnosti, z nichž někteří byli spojeni příbuzenskými svazky s velkými bohy nebo byli jejich jinými aspekty (např. Coatlique, bohyně země, je matkou Huitzilopochtliho; Xipe, bůh setí, je tzv. červený Tezcatlipoca). Význ. byla božstva přír. sil (deště, ohně) a přír. jevů (planet, hvězd), božstva smrti a nemocí atd. Mnohá božstva byla přejata ze st. dob (Tlaloc, bůh deště, snad z doby Teotihuacánu), většina měla své ženské protějšky; funkce řady božstev se prolínaly. S náb. byl úzce spojen kalendář (Tonalpohualli). Náb. rituál byl zcela v rukou hierarchizované vrstvy kněží. Výrazným rysem rituálu byly oběti, zejm. lidské.
