avignonské papežství
avignonské papežství [-ňon-], období, kdy v Avignonu sídlili pod mocenským vlivem fr. králů papežové. Působení papežů v Římě bylo ve 14.st. ztíženo rozbroji ve městě (rody Colonna a Orsini, lid. hnutí). Odchod papeže z Itálie ovlivnila volba Francouze (1305 v Perugii) Klimenta V., který se 1309 usídlil provizorně v Avignonu. Jeho nástupce Jan XXII. býv. avignonský biskup, zal. papežský palác a přeměnil Avignon ve středisko rozsáhlého papežského fiskalismu (obohacování kurie různými poplatky, zejm. za círk. úřady). Karel IV. se snažil vymanit papeže z fr. vlivu; s jeho podporou sídlil 1367-70 Urban V. v Římě. Dvojí volba 1378 vyvolala papežské schisma; od 1378 byl Avignon sídlem protipapežů. Benedikt XIII. (†1423) po svém sesazení koncilem v Pise 1409 si udržel část stoupenců a přenesl své sídlo do Aragonu.
