autotomie
autotomie [řec.], zool. sebepoškozování živočichů; a) schopnost některých živočichů odvrhnout po podráždění (dotykem, poraněním) některé části těla, např. ocas nebo končetiny, a to v místě již předem stavebně uzpůsobeném. Vyskytuje se např. u některých členovců (sekáčů, krabů), měkkýšů (plž rodu Harpa ) a obratlovců (např. ještěrky). Je to obranná reakce.
