aura
aura [řec.] 1. psychol. domnělé vyzařování organismu, mající hypotetický původ v činnosti nervového systému a projevující se luminiscenčními jevy na povrchu objektů. 2. lék. symptom předcházející záchvatu (nejčastěji epileptickému). Projevuje se např. záškuby svalstva, zrakovými, sluchovými nebo čichovými halucinacemi, poruchou vnímání času.
