atonalita
atonalita [lat.< řec.], hud. skladebný sloh, který neguje z tonality vyplývající hierarchizované vztahy mezi tóny a akordy; atonální hud. záměrně ruší pocit jakéhokoliv tonálního centra. A. se poprvé programově objevila u představitelů druhé vídeňské školy; dilema mezi tonální a atonální hud. trvá dodnes.
