atomismus starověký
atomismus starověký, první vyhraněný mater. systém v řec. filoz. Hl. představitelé Leukippos, Démokritos, Epikúros a Lucretius Carus. Zákl. principy jsou dva: atomy (jsoucno) a prázdno (nejsoucno). Věci vznikají a zanikají slučováním a rozlučováním atomů. Přísný determinismus této metafyzické filoz. koncepce se snažil zmírnit Epikúros předpokladem, že atomy se při pohybu prázdným prostorem odchylují od svislého směru v libovolném místě a čase. A. s. byl ideol. zbraní protí náb., byl nejvíce oproštěn od antropomorfismů a apriorních axiologických hledisek, které zatěžovaly velké filoz. ant. směry; podnětně a kladně působil na vývoj novověké filoz. a vědy. V.t. atomismus, atomistika.
