atická komedie
atická komedie, forma řec. komedie vrcholného období; a) stará a. k. vycházela ze sborových písní k poctě boha plodnosti Dionýsa. Podle maskování sboru byla dána i jména her (Aristofanovy Vosy, Oblaka ). Stará a. k. se tematicky týkala problémů např. polit., morálních a filoz.; b) střední a. k. se zachovala jen ve zlomcích; c) nová a. k., ovlivněná Euripidem. Zaměřila se na milostné a rodinné problémy v umně provedených zápletkách a vtipných dialozích (Menandros) a dala podněty řím. komedii (Plautus, Terentius).
