arsen
arsen [-zén, řec.], arzén, arsenicum, As, chem. prvek V.B skupiny periodické soustavy, at. číslo 33, relat. at. hm. 74,921 6, známý již ve starověku. Tvoří alotropické modifikace: žlutý a., černý a., hnědý a.; nejdůl. je šedý a., t.t.~ 817 ° C (za tlaku 3,6 MPa), stálý, lesklý, křehký kov. Jeho hl. rudou je arzenopyrit, z něhož se a. získává tepelným rozkladem a sublimací. Užívá se např. ve slitinách s olovem (broky). Ve slouč. má oxidační číslo -III, III, V. Význ. slouč. a. jsou např. chlorid arsenitý AsCl3, oxid arsenitý As2O5. (arzenik) a oxid arseničný As2O5. A. a jeho slouč. jsou prudce jedovaté. V.t. arsan; arseničnany; arsenidy; arsenitany.
