antifona
antifona [-ty-, řec.], v staré židovské hud., v řec. hud. a v gregoriánském chorálu způsob jednohlasého zpěvu, v němž se střídaly dva sbory (mužský a chlapecký, popř. mužský a ženský), jež se někdy mohly spojit v oktávách ve zpěv společný (srovnej responsorium). Od 5.st. v kř. liturgii krátký jednoduchý zpěv přednášený sborově na úvod a závěr žalmů (pův. i mezi slokami). V pozdějším středověku též samostatné melodicky rozvinuté formy (např. mariánské antifony, nejslavnější Salve regina).
