anorganický povlak
anorganický povlak, tenká souvislá povrchová vrstva určená k protikorozní ochraně i jako podklad pro některé galvanické povlaky (zinek, kadmium) a k zlepšení jejich přilnavosti a korozní odolnosti. Nejčastěji jsou používány a. p. fosfátové (pro ocel a zinek), připravované ponorem předmětů do horkých roztoků fosfátů, chromátové (na zinku, kadmiu, mědi, mosazi), zhotovené v roztocích obsahujících slouč. CrvVI, oxidové pro hliník a slitiny hliníku, dosahované chemickou nebo anodickou oxidací povrchu, a oxidové pro oceli a litinu (černění, hnědění), dosahované ponorem do oleje a vypálením při teplotě nad 200°C. K a. p. patří i keramické smalty - silikátové nebo oxidové povlaky zhotovované natavením při teplotě nad 600°C a dále cementové ochranné povlaky nanášené torkretováním a povlaky vytvořené směsí vodního skla se zinkovým práškem.
