anizotropie
anizotropie [any-, řec.], opak izotropie; l. fyz . a tech . závislost fyz. vlastností látek na směru, ve kterém se měří; látky mají v různých směrech odlišné vlastnosti, např. opt., el., dilatační, tepelné. A. je typická u látek krystalických; i u látek izotropních lze vyvolat a. některých vlastností jejich přetvářením, působením el. nebo magn. pole atp. Např. válcovaný materiál má vyšší pevnost v podélném než v příčném směru (pod. papír);2. miner . rozlišuje se např. a. morfologická, el. (různé vodivosti), tepelná, podle tvrdosti, optická, podle rychlosti světla, indexu lomu. Opt. anízotropní jsou všechny krystalové látky kromě látek ze soustavy krychlové. Anizotropní stavbu mohou mít nejen minerály, nýbrž i horniny.
