animatismus
animatismus [-ny-tyz-, lat. animatus, oduševnělý], víra ve všeob. oduševnění přírody nebo jejích jednotlivých částí, charakteristická pro náb. prvobytné spol. Termín zavedl 1900 brit. badatel R. Marett. A. není totožný s hylozoismem ani s animismem. Někteří učenci, mj. i sovětští, se domnívají, že a. představoval dřívější stadium ve vývoji náb. než animismus. Tak L. J. Šternberg rozlišoval tři stadia ve vývoji světonázorových představ prvobytné spol.: a) víra ve všeob. oduševnění přírody - animatismus; b) víra v duchy jako osobní nemater. duchovní bytosti v přírodě; c) víra v duše - animismus. Problém, zda a. předcházel vzniku animismu nebo s ním existoval současně, není dosud vyřešen.