anglický balet
anglický balet, formoval se na zákl. tradice sahající do 16.-17.st. (dvorská představení masques); nár. prvky a. b. se rozvíjely spolu s dramatem a pantomimou. V 18.-19.st. v Londýně hostovala řada zahr. (zvl. fr. a it.) tanečníků a choreografů (M. Sallé, J. G. Noverre, M. Taglioniová, C. Grisiová, J. Dauberval, Ch. L. Didelot, J. Perrot). Ve druhém desetiletí 20.st., zvl. pod vlivem rus. umělců (A. P. Pavlovová, Dagilevův soubor), se prohloubil zájem o baletní um. a Anglie se začlenila do sféry moderních baletních snah. 1920 byla v Londýně otevřena škola M. Rambertové; Rambertová také zal. 1930 Ballet Club (od 1934 Ballet Rambert). Velký význam pro rozvoj a. b. měla společnost Camargo Society (1930-33 v Londýně; A. Genéeová). Druhým zakladatelským zjevem moderního a. b. byla vedle M. Rambertové N. de Valoisová; 1926 zal. v Londýně vlastní Academy of Choreographic Art (Akademie choreografického um.) a vyškolila zde tanečníky a tanečnice, kteří později působili v souboru Vic Wells Ballet (zal. 1931). Soubor 1942 přejmenován na Sadler's Wells Ballet a 1957 na Královský balet. Z dalších souč. souborů vyniká např. London's Festival Ballet (B. Greyová). Představitelé a. b.: A. Dolin, F. Ashton, A. Tudor, A. Markova, P. Argyleová, A. Howardová, M. Somes, M. Fonteynová, N. Nerinová, J. Cranko a další.
