altruismus
altruismus [-iz-, lat.], odtud příd. jm. altruistický - mravní princip vyjadřující v protikladu k egoismu schopnost nezištně obětovat vlastní zájem ve prospěch zájmu druhého člověka. Do etiky zavedl termín a. A. Comte. Princip a. vychází ze starověkých morálních představách vyjádřených v náboženských přikázání. V 17. a 18.st. se stala myšlenka a. složkou mnoha etických učení (A. A. Shaftesbury, F. Hutcheson, A. Smith, J. J. Rousseau). Ve vývoji mravního vědomí lidstva sehrával princip a. dvojí úlohu: na jedné straně od rozkladu prvobytné spol. vyjadřoval city a normy vzájemné pomoci v oblasti meziosobních vztahů jednotlivců a působil proti vlivu soukromovlastnických zájmů, na druhé straně všechny pokusy vydávat princip a. za cestu k přetváření spol. vztahů na neegoistických zákl. musely nakonec vyústit v morální pokrytectví, neboť jen maskovaly antagonistické třídní vztahy. Člověk, který koná a. skutky je nazýván altruistou.
