alienace
alienace [lat.] 1. v obecném smyslu ztráta či zmizení určitého jevu nebo vztahu tam, kde byl očekáván. V psychopatologii označuje mentální a. stav, při kterém nelze s postiženým navázat srozumitelnou komunikaci. Pacient je alienován, odcizen a jeho projevy bývají označovány jako ,,z jiného světa"; 2. filoz. lidské aktivity a jejích výsledků v samostatnou sílu, která vládne nad lidmi jako něco jim cizího a nepřátelského.