albigenští
albigenští [podle m. Albi], jihofr. náb. hnutí; poprvé doloženi 1135, kdy se hlásili k tradicím arianismu; radikalizovali se po příchodu bogomilů z Balkánu, úzce spolupracovali s hnutím katarů v Itálii, okolo 1 170 uspořádali vlastní koncil. A. vycházeli z dualistické teorie boje dobra se zlem, neuznávali oficiální církev a její dogmata, požadovali rozdělení círk. majetku. Získali vliv ve městech (Albi, Toulouse) i mezi šlechtou (hrabata z Foix). 1209 byla proti a. svolána křížová výprava, kterou využili severofr. feudálové v čele s Ludvíkem VIII. k útoku na celé Okcitánsko (již. Francii). Vliv a. byl omezen až v 2.pol. 13.st. systematickým působením inkvizice a nižšího kléru. V.t. válka proti albigenským.
