aktualizace
aktualizace, [lat.] 1. zpřítomnění, přiblížení (problému) současnému stavu, souč. společenskému dění, chápání; 2. filoz. pojem aristotelismu vyjadřující přechod (pohyb, změnu, proces) bytí ze stavu možnosti, potenciality do stavu skutečnosti (aktuální, skutečné existence). Látka (hýlé) je určována tvarem (eidos), formou (morfé). Tematizace tohoto problému prolíná dějinami filoz. (scholastika, Leibniz, Hegel). V.t. akt; látka a tvar; skutečnost a možnost; 3. liter. porušování, resp. překračování vžitých norem a konvenčnosti ve způsobu um. hodnocení skutečnosti a ve formě jejího ztvárnění. Pro a. jsou příznačné neologismy, neobvyklé využívání konvenčních prostředků a obohacování um. metody z oblasti mimoumělecké (publicistika); ve stylistice tendence k novému, neotřelému vyjadřování (vytváření nových jaz. prostředků, nové využívání a kombinace prostředků již existujících, uplatňování prvků jiných jaz. vrstev); v teorii překladu úprava textu s cílem přiblížit jej souč. čtenáři po stránce věcné i jazykové.
