akcidens
akcidens [lat.], filoz. to, co nepatří k podstatě, co je vedlejší, vnější, nahodilé, měnlivé, dočasné; protiklad atributu. Původ pojmu a. je u Aristotela (Metafyzika), užíván byl scholastikou (zejm. Tomášem Akvinským), objevuje se i u T. Hobbese, I. Kanta (určení substance, která jsou pouze zvl. druhy její existence) ap. Dnes je výraz a. užíván v tomismu.
