akceptor
akceptor [lat.] 1. chem. atom, molekula nebo ion, který nemá stabilní konfiguraci valenčních elektronů; k její stabilizaci přijímá nejčastěji elektron, elektronový pár nebo proton od tzv. donoru. 2. fyz. atom příměsi v příměsových polovodičích, který může přijmout (akceptovat) elektron z vodivostního pásu (např. bor v germaniu).
