agnosticismus
agnosticismus, [-tyciz-, lat. < řec.], filoz. učení (gnozeologie), podle něhož nelze bez výhrad a konečně poznat, je-li Bůh a jak funguje lidské myšlení a zákonitosti světa, viz agnostik. Ačkoli termín a. pochází až z 1869 od T. H. Huxleye (který jej stavěl do protikladu ke gnosticismu), filoz. stanovisko a. je jen vyhrocením a rozvedením skepticismu starověkých filoz. škol (Pyrrhon aj.); jeho klas. formulace vypracovali D. Hume a I. Kant. Oba vyšli z empirie jako zdroje poznání, avšak Hume vyvodil z nemožnosti překonat meze zkušenosti závěr o naší neschopnosti porovnat empirická data a samotnou realitu, kdežto Kant a. logicky dovršil stanovenim nepřekonatelné hranice mezi jevy a věcí o sobě. Agnostické tendence obsahují i další směry, především pozitivismus a novopozitivismus, tzv. kritický realismus a existencialismus.
