aerodynamický tunel
aerodynamický tunel, zařízení pro vytváření ovladatelného vzdušného proudu a pro zkoumání aerodynamických vlastností těles, např. modelů letadel, částí letadel, popř. i celých malých letadel. A. t. se staví buď s otevřeným okruhem (a. t., v němž proud vzdušiny po průchodu tunelem není veden zpět do jeho okruhu), nebo s uzavřeným okruhem (a. t. cirkulační, v němž vzdušina proudí v uzavřeném okruhu bez velkých ztrát tlaku a kinetické energie). Podle rychlosti protékající vzdušiny je a. t. a) nízkorychlostní, v němž rychlost proudu vzdušiny v měřicím prostoru a. t. je tak nízká, že se ještě neprojevují význačněji vlivy stlačitelnosti; b) vysokorychlostní, v němž rychlost proudu vzdušiny v měřicím prostoru je dostatečně vysoká, aby bylo možno pozorovat vlivy stlačitelnosti; c) podzvukový (subsonický), v němž rychlost nerušeného proudu vzdušiny v měřicím prostoru je dostatečně vysoká, aby se mohl projevit vliv stlačitelnosti, ale je vždy nižší než rychlost zvuku; d) nadzvukový (supersonický), v němž rychlost nerušeného proudu vzdušiny v měřicím prostoru přesahuje rychlost zvuku. Pro velmi vysoké rychlosti se používá a. t. s přerušovaným chodem, v němž akumulovaná zásoba energie pro chod a. t. vystačí jen pro relativně krátkou dobu provozu. Pro speciální účely se staví např. a. t. nízkoturbulentní, vývrtkový, námrazový ap. Hl. částmi a. t. jsou : měřicí prostor (část a. t., do níž se umisťují měřená tělesa; proud v této části má obvykle max. rychlost a je homogenní) otevřený (proud vzdušiny protéká klidným prostředím), nebo uzavřený (s pevnými stěnamí); dýza (u nízkorychlostního a podzvukového a. t. část tunelu před měřicím prostorem, u vysokorychlostního a. t. rozšiřující se část tunelu před měřicím prostorem) pevná, nebo stavitelná; kolektor, konvergentní nálevkovité ústí před dýzou nebo difuzorem tunelu; ohybové lopatky a usměrňovač (k usměrnění proudu vzdušiny), tepelný a vzduchový výměník. Aerodynamické síly a momenty se měří aerodynamickými váhami.
