adice
adice [ady-, lat.] 1. mat. viz sčítání;2. chem. pochod, při němž se spojením dvou nebo více molekul vytvářejí větší celky. Jsou-li složky poutány fyz. silami, jde o tzv. adiční slouč., většinou méně stálé. Utvoří-li se mezi složkami nové chem. vazby, vzniknou nové chem. slouč. U org. látek dochází k a. nejčastěji na dvojné nebo trojné vazbě, např. CH2 = CH2 + Br2-> CH2Br-CH2Br, na volném elektronovém páru nebo za přerušení slabé vazby, např. v ethylenoxidu. Z hlediska prostorového uspořádání se rozeznává cis -a. (dvě částice se připojují k násobné vazbě z jedné strany), trans -a. (přístup z opačných stran), cyklo-adice (za vzniku nového kruhu, v.t. Dielsova-Alderova reakce) aj. Polyadice je opakovanou a. za vzniku polymerních látek. Z hlediska mechanismu se rozeznávají a. např. iontové (polární, heterolytické), radikálové (homolytické), nukleofilní, elektrofilní.
