ablaktace
ablaktace [lat.], zeměd. a) přikájeni, způsob odstavení mláďat savců. Mláďata přecházeji od výživy mateřským mlékem k výživě pevnou potravou; b) způsob roubování, při kterém se spojí dvě větve sousedních stromů. V místě styku se větve seříznou, ovážou lýkem a ošetří štěpařským voskem. A. se provádí v předjaří a jedinec se oddělí od mateřské rostliny až po srůstu.
