Zrinští
Zrinští, Zrinski - charv. šlechtický rod; jeden z nejmocnějších magnátských rodů uherského král. Odvozeni od charv.-dalmatského rodu Subičů, 1347 obdrželi od uh. krále Ludvíka I. Velikého Zrin; za Nikoly Zrinského (1493-1534) se stali předním rodem v Charvátsku, získali hraběcí titul, (byli stoupenci Ferdinanda l. Habsburského); jeho syn Nikola (kolem 1508-1566), manžel č. šlechtičny Evy z Rožmberka (1537-1591), od 1542 charv. bán a velitel obrany uh.charv. hranice na pravém břehu Dunaje. V srpnu až září 1566 velel legendární obraně Sigetu proti vojskům tureckého velkovezíra, v boji zajat a popraven; jeho syn Jan (1565-1612) působil v Čechách, od 1597 sídlil v Rožmberku nad Vltavou, který také zdědil po smrti svého strýce Petra Voka z Rožmberka; zemřel bez potomků; Jiří Zrinský (†1626), přestoupil dočasně k protestantům, 1620 jeden z defenzorů uh. protestantských stavů, od 1622 charv. bán; jako vojevůdce proslulý svou odvahou, 1624 podřízen Valdštejnovi, údajně na jeho popud otráven; jeho st. syn známý pod jménem Zrínyi Miklós (rod se pomaďaršťoval); Miklósův bratr Petr (1621-1671) bojoval s Turky, 1665-68 charv. bán; účastník Wesselényiho spiknutí proti Habsburkům, činil si nároky na charv. a uherský trůn, spolupracoval zejména s F. Frankopanem; po prozrazení a neúspěchu spiknutí zajat, popraven ve Vídeňském Novém Městě. Rod Z. vymřel 1703. V.t. Zrinská Helena.
