Zoroastrián

Zoroastrián, příp. Zoroastriani - viz Zarathuštra, řec. Zoroaster - 7.-6.st. př.n.l., prorok a reformátor staroíránského náb., zakl. zoroastrismu (pársismu), v.t. zoroastrismus. Vypracoval náb.-sociální soustavu zal. na dualismu dobra a zla, mezi nimiž může člověk volit. Velebil usedlý způsob života, obdělávání půdy, chov dobytka, kult ohně. Z. je připisováno autorství nejst. části Avesty, kázání zvaného gáthy. - Podle vých. legend žil Z. v Baktrii za krále Vištáspy. V mládí údajně vystoupil na vysokou horu, kde mu bůh Ormuzd (Ahura Mazda) zjevil nové učení. Toto učení, zaměřené mj. proti moci kmenových vůdců, kněží a kultu starých božstev, prý přijal pod vlivem zázraků konaných Zarathuštrou i král Vištáspa. Pozdější části Avesty ukazují Z. jako mytického bojovníka proti démonům, s nimiž bojoval nejen prostřednictvím slova a zázraků, ale i se zbraní v ruce.