Zadar
Zadar, přístavní město v Jugoslávii v Charvátsku, u Jaderského moře; 59 000 obyv. (1981). Prům. loďařský, text., lihovarnický (maraschino). - Na místě Z. existovala od 4.st. př.n.l. ilyrská osada Liburna, od 34 př.n.l. řím. Colonia Jadera. Po zničení Salony 639 nejvýzn. dalmatské m., od 7.st. hl.m. byz. provincie Dalmacie a sídlo stratéga. V 10.st. pod svrchovaností charv. král., 991-l 105 Benátek; ve 12.st. pod ochranou uh. králů; od 1154 sídlo arcibiskupství. 1202 dobyt Z. na zač. IV. křížové výpravy Benátčany a fr. rytíři a zpustošen, poté byl až do 1358 ovládán Benátkami, 1358-1413 příslušel k Uhrám, 1413-1797 pod svrchovaností Benátek. V 15.st. význ. středisko human. kultury; od 16.st. důl. strategická pevnost. 1797 připadl spolu s Benátkami habsburské monarchii; 1805-13 součást ilyrských provincií, 1815-1918 hl.m. dalmatského král. v rámci rak., resp. rak.-uh. monarchie. 1918 okupován it. vojskem a na zákl. rapallské dohody 1920 přičleněn i s okolím a několika ostrovy k Itálii (většinu obyv. města tvořili Italové, v jeho okolí zase převládalo charv. obyv.). 1944 obsazen jug. armádou; rozhodnutím pařížské mírové konference 1947 připojen k Jugoslávii.
