Wang-chán
Wang-chán, Ong-chan - vl.jm. Tóril, Togril, vůdce mongolského kř. (nestoriánského) kmene Kerejtů od 70. let 12.st. Pův. spojenec, později nepřítel Temüdžina v boji proti kmenům Merkitů a Najmanů. Na zač. 13.st. jeho jm. v Evropě spojováno s legendou o knězi Janovi, údajném kř. vládci z Asie, který přispěchá na pomoc kat. církvi v boji proti muslimům. Wang Chuej, 1632-1717, čín. malíř; představitel tradicionalistické větve mal. v období dyn. Čching. Svým dílem, zejm. pečlivě komponovanými krajinami se smyslem pro detail, se blížil eklekticismu. Wang Chung-wen, *asi 1938 nebo 1941, čín. politik; význ. se angažoval za ,,kult. rev.", 1969-76 člen UV, 1973-76 člen politbyra a náměstek předsedy ÚV KS Číny; 1976 zatčen a obviněn z členství v protistranické skupině (tzv. skupina čtyř), která chtěla po smrti Mao Ce-tunga uchvátit moc; 1977 vyloučen z KS a zbaven všech funkcí. Wang Jang-ming, 15. 10. 1472 - 9. 1. 1529, čín. neokonfuciánský filozof; kritik dogmatického formalismu a fenomenalismu školy Ču Siho. Navazovala na idealismus jiného konfuciána Lu Siang-šana (1139-1193), zdůrazňujícího lidskou odpovědnost, vyplývající ze svébytnosti vědomí. Protože ,,zákonitosti reality nejsou mimo mé srdce" (tj. vědomí), zákony bytí a myšlení jsou tytéž. Svědomí (liang-c,) dává kritérium správného jednání a je východiskem lidské emancipace, svobody vůle a rozhodnutí. Svědomím člověk přesahuje sebe sama, což je základem jeho svobody: v něm dosahuje vědomí nebe a země (tj. veškeré reality). Sebepřesahování ovšem znamená postulát vyústění znalostí v jednání; vědění a jednání se vzájemně předpokládají. Lid sjednocuje tři síly: nebe, zemi, člověka. Wang Jang-mingův monismus srdce vrcholí v požadavku univerzální lásky všech ke všem.
