Vršovci
Vršovci, č. velmožský rod; od konce 10. do zač.12.st. nejmocnější č. předáci, zastávali vedoucí místa ve správě státu (správcové hradů Žatce, Litoměřic, Libice). V Kosmově podání rivalové Přemyslovců; panovníci dali třikrát příkaz k jejich vyvraždění (1003, 1014, 1108), ale rod nebyl nikdy zcela vyhlazen. Spřízněni s Boleslavem III., na základě toho si na zač. 11.st. zřejmě dělali nároky na dědictví po Přemyslovcích (na trůn však nastoupil nemanželský syn knížete Oldřicha Břetislav I.). V 11. a zač. 12.st. udržovali V. styky s Polskem, kam se uchylovali za vnitropolit. bojů v Čechách. Majetky V. se nacházely v okolí Řípu a zřejmě i v jiných částech českého státu. V Polsku se od Vršovců odvozoval šlechtický rod Rawiczů, v Čechách rod Sekerků ze Sedčic.
