Urartu
Urartu, starověký stát v 9.-6.st. př.n.l. na území Arménie a vých. Turecka. První zmínky o území U. jsou ze 13.st. př.n.l. v asyrských nápisech (Uruatri, Urartri). Asi v 9.st. došlo ke sjednocení urartských kmenů a vznikl stát. Hosp. rozvoj (metalurgie, řemesla, umělé zavodňování, pěst. révy vinné) vedl k růstu vlivu U., a proto i ke konfrontaci s Asýrií. 856 př.n.l. dobyl U. Salmanasar III. (konec I. dyn. zal. legendárním Aramem). Nový stát U. s hl.m. Tušpou zal. Sardur I.; jeho syn Išpunius (vládl 829-810) a vnuk Menua (vládl 810-785) jej upevnili a rozšířili. Za Argištiho I. a Sardura II. vrchol moci U.; porážka od Tiglatpilesara III. 743 př.n.l. byla zač. úpadku; Rusa I. se marně snažil čelit asyrské převaze. Až v 7.st. př.n.l. (Rusa II. a Sardur III.) s oslabením Asýrie nastal dočasný vzestup, ale po ničivých nájezdech Skytů a pod náporem Médů U. v 6.st. př.n.l. zaniklo.
