Udmurtská republika
Udmurtská republika, autonomní repulika v evr. části Ruska, záp. od Uralu; 42 100 km2, 1,57 mil. obyv. (2002) srov. 1,61 obyv. (1989), hl. Rusů a Udmurtů, hl.m. Iževsk (dříve též Ustinov ). - Uzemí osídleno od neolitu, ve 3.-4.st. n.l. formování udmurtských kmenů, přímých předků dnešních Udmurtů. Od 10.st. byla většina udmurtského území součástí Bulharska volžsko-kamského, ve 13.st. dobyto mongolsko-tatarskými hordami. V období 1489-1558 došlo postupně k připojení všech částí země k ruské říši. Zesílení feud. útlaku v 17.st. vedlo k řadě rolnických povstání; Udmurti se účastnili baškirského povstání 1681-83 i válek vedených S. T. Razinem 1670-71 a J. I. Pugačovem 1773-75. Po zrušení nevolnictví 1861 až 1866 rozvoj kap. podnikání; na zač. 20.st. vznikaly první soc.dem. organizace. 9. 11. 1917 ustavena sovětská moc; 4. 11. 1920 vytvořena Votská Autonomní oblast v rámci býv Ruské sovětské federativní socialistické republiky - RSFSR, která byla 1. 1. 1932 přejmenována na Udmurtskou AO, 28. 12. 1934 přetvořena na ASSR a po 1991 na Udmurtskou republiku. - Prům. stroj., automobilový, el.tech., hut., dřevozpracující, těžební (ropa, rašelina), chem., sklář., potr. Pěstují se obilniny, krmné plodiny, len. Chov skotu. Lodní dop. po Kamě.
