Toscana
Toscana [-ská-], Toskánsko - kr. ve stř. Itálii u Ligurského moře; 22 992 km2, 3,46 mil. obyv. (2001) srov. 3,58 mil. obyv. (1984), kr. m. Florencie. Hornatý (Apeniny), hl. ř. Arno, u pobřeží nížina. Převážně zeměd. Člení se na devět provincií (Arezzo, Firenze, Grosseto, Livorno, Lucca, Massa, Pisa, Pistoia, Siena). - Ve starověku osídlena Etrusky, po ovládnutí ant. Římem ve 4.-3.st. př.n.l. romanizace. Při Augustově adm. rozdělení Itálie kraj Etruria. Ve středověku nazývána Tuscia; 568-774 langobardské vévodství. Od pol. 9.st. markrabství, které bylo spravováno hrabaty z Lukky. 1032 uděleno hrabatům z Canossy. Matylda Toskánská je odkázala papeži (1115); T. se fakticky rozpadla na soupeřící m. komuny (Florencie, Pisa, Lucca, Siena, Arezzo, Pistoia). Většinu území T. získali florentští Medicejští; 1569 povýšil papež jejich panství na toskánské velkovévodství. Po vymření Medicejských 1737 obdržel T. František I. Štěpán Lotrinský; 1765 je zdědil Leopold II., který v něm předal vládu 1790 svému synu Ferdinandu III. 1799 obsazena fr. vojsky, 1801 přeměněna Napoleonem I. na král. etrurské a 1807-08 připojena k Francii. 1815 získala T. opět vedlejší větev Habsburků, 1848-49 rev.; 1859 byli Habsburkové svrženi a T. se připojila 1860 ke král. sardinskému (od 1861 Itálie).
