Turkmenistán
Turkmenistán, stát ve Stř. Asii u Kaspického moře; 488 100 km2, 4,99 mil. obyv. (1995) srov. 3,27 mil. obyv. (1986), 68,4% Turkmenů, dále Rusů, Uzbeků, Kazachů; úřední jaz. turkmenský a rus., hl.m. Ašchabad. 1865-85 okupován carským Ruskem. Od 1991 nezávislý stát i na býv. SSSR (den nezávislosti na SSSR 27. 10.), jehož součástí se stal 1924 jako Turkmenská SSR, rus. Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, turkmensky Turkmenistan Sovet Socialistik Respublikasy. - Většinu území tvoří roviny Turanské nížiny, kryté písečnou pouští Karakum. Na J a JZ pásma pohoří Paropamiz a Kopetdag s intenzívní seizmickou činností, na V dosahuje pohoří Kugitangtau 3 139 m n.m. Hl. ř. Amudarja, Murgab, Atrek. Podnebí suché vnitrozemské, průměrná teplota ledna -4°C, července 28°C; srážek na SV 80 mm roč., v horách až 300 mm. Pouštní a polopouštní rostlinstvo a živočišstvo. - Ložiska ropy a zemního plynu, síry, solí (kuchyňské, Glauberovy), jodu, bromu. - Od 90. let 20. st. se T. buduje plynovody, které se nenapojují na síť ruských plynovodů. Totéž platí pro export ropy. Nejvýzn. odvětvím nár. hosp. je prům. těžební (ropa a zemní plyn, Glauberova sůl), petrochem., chem. a prům. hnojiv, dále energetiky (tepelné elektrárny), stav. hmot, text. (bavlna, hedvábí), pap., oděvní, koberců, kožedělný, potr. V zeměd. nutné zavodňování, obdělává se asi 4% (2004) území ; pěstuje se bavlník, obilniny, rýže, ovoce, zelenina, vinná réva. Chov karakulských ovcí je hl. odvětvím živoč. výroby (ovce a kozy), dále chov skotu, prasat, drůbeže, koní, velbloudů, včel; chov bource morušového. Dop. silniční, železniční a říční po Amudarji, letecká, potrubní. - Správní rozdělení: 5 oblastí, 44 rajónů.
