Touraine území
Touraine [turen], ve starověku území kelt. Turonů s centrem v Tours (pův. Turones, v dobách císařského Říma Caesarodunum); součást řím. provincie Gallia Lugdunensis Tertia. Za Merovejců patřilo k Neustrii; od 10.st. dědičné hrabství, v Jehož držení se střídala hrabata z Blois a z Anjou; od 1044 dědičné léno rodu z Anjou, s nástupem Jindřicha II. Plantageneta na angl. trůn 1154 připojeno k angl. koruně. Zač. 13.st. předmět bojů mezi fr. králem Filipem II. Augustem a angl. králem Janem I. Bezzemkem, od 1206 v rukou fr. králů; držbu tohoto území přiznal fr. koruně angl. král Jindřich III. smlouvou v Paříži 1259. Hrabství se stalo údělným panstvím (tzv. apanage) fr. princů z vládnoucí dynastie; v pol. 14.st. povýšeno na pairské vévodství. Mírem v Beaulieu 1576, který ukončil pátou hugenotskou válku, připadl T. Františkovi z Alençonu, jehož smrtí 1584 vévodství zaniklo. Od konce 15. století do zač. 17.st. místo častého pobytu fr. králů (zámky na Loiře).
