Toledo Španělsko
Toledo, m. ve stř. Španělsku v Kastilii, středisko stejnojmenné provincie, na ř. Tajo; 68 900 obyv. (2002) srovnej 54 000 obyv. (1981). Arch. památky, muzea (např. El Greco), turistický ruch. - Ve starověku středisko iberského kmene Karpetanů, ovládnuto Kartaginci, 193 př.n.l. Římany. Od 396 místo konání provinčních círk. koncilů Hispánie, v 5.-8.st. a od 1085 sídlo arcibiskupa, který měl postavení první osoby po králi (od 6. století korunovace králů, v Kastilii a ve Španělsku do 18.st. kancléř a první činitel nejvyšší král. rady). Od 534 hl.m. vizigótského král. 713 dobyto Araby (nazýva áno Tolaitola), stalo se význ. správním a ekon. centrem córdobského chalífátu; proslulá byla zejm. výroba zbraní z toledské oceli a zlatnictví. T. též středisko arab. a žid. kultury (Rabbi ben Ezra, 1119-1174). 1031-85 nezávislý emirát pod vládou Dhulnúnovců, po dobytí králem Alfonsem VI. 1085 se stalo nejdůl. m. kastilského král. Od 1087 hl.m. Kastilie, k dalším sídelním m. království patřily Burgos a Valladolid. Ve 12.-13.st. toledské překladatelské školy, které byly pro středověkou Evropu jedním z důl. prostředníků poznání ant. vzdělanosti i arab. vědy. Přestavba T. navazovala na vizigótské kostely, uplatnil se mudejarský styl (Puerta del Sol); v m. působili význ. umělci, např. J. de Herrera (hrad Alcazar) a El Greco. V 15.-pol. 16.st. časté místo konání kortesů; člen hermandad. 1492 byli z m. vypovězeni židé. 1495-1517 zde sídlil nejvýzn. toledský arcibiskup F. Cisneros Jiménez. 1520 až 1521 středisko povstání komunérů. Jedno ze sídel císaře Karla V., 1534 získalo titul sídelní císařské město. Přenesení sídla král. špan. dvora do Madridu 1561 vedlo k hosp. úpadku T. 1936 prudké boje o T., které se stalo pevností frankistů. - Prům. stroj., keramiky, mydlářský, mlynářský. Voj. škola.
