Tichý oceán
Tichý oceán, Pacifický oceán, Pacifik - největší ze čtyř oceánů (polovina svět. oceánu), mezi Asií, Austrálií, Antarktidou a Sev. a Již. Amerikou. S okrajovými moři 179,68 mil. km2, objem vody 723,70 mil. km3, střední hloubka 3 984 m; bez moří: 165,25 mil. km2, 707,56 mil. km3, 4 282 m; v Marianské předhlubni byla naměřena největší hloubka světového oceánu 11 022 m. T. o. je spojen se Sev. ledovým oceánem Beringovým průlivem a s Atlantským oceánem Drakeovým průlivem. Hranici s Ind. oceánem tvoří Malacký průliv, Sumatra, Jáva, Timor, Nová Guinea, Torresův a Bassův průliv. Většina okrajových a vnitřních moří je podél as.-austr. pobřeží: Beringovo, Ochotské, Jap., Východočín., Žluté, Jihočín., Filipínské, Celebeské, Jávské, Bandské, Arafurské, Korálové, Tasmanovo; u Antarktidy: Bellingshausenovo, Amundsenovo, Rossovo. V podmořském reliéfu jsou rozsáhlé šelfové oblasti (okrajová moře) a několik hlubokomořských pánví (Severových., Centrální a Již. tichomořská, Filipínská, Fidžijská, Peruánská), oddělených podmořskými hřbety (Již. a Vých. tichomořský hřbet, Novozélandský, Fanningský). Ostrovů je asi 10 000 (3,6 mil. km2). Větší ostrovy jsou při záp. pobřeží: Aleuty, Kurily, Sachalin, Jap. ostrovy, Filipíny, Moluky, Sundské ostrovy, Sev. a Již. ostrov Nového Zélandu aj. Dno kryje rudý hlubinný jíl, radiolariové a globigerinové bahno. Největší slanost vody je v subtrop. šířkách (35,5-36,5 0). Teplota povrchových vod je v důsledku velké rozlohy T. o. značně rozdílná, průměrná činí 19,4 °C. Hlubinné vody mají teplotu 1,7-2,5 °C a slanost 34,65-34,75 promile. Max. výška přílivu je 12,9 m v Penžinském zálivu Ochotského moře. Bohaté, druhově pestré rostlinstvo a zvířena. Atmosférická cirkulace nad T. o. ovlivňuje průběh povrchových vodních proudů. V sev. části oceánu je systém teplých proudů (Sev. pasátový, Kurošio, Sev. tichooceánský a Aljašský) a studených proudů (Kalifornský, Kurilský); v již. části je systém teplých proudů (Již. pasátový, Východoaustr.) a studený proud Peruánský. Na S od rovníku mezi oběma pasátovými proudy je rovníkový protiproud. Rybolov (téměř polovina svět. úlovku) a lov velryb. V oblasti šelfu vzrůstá těžba ropy, rud titanu a olova, dále monazitových písků a kuchyňské soli. Lodní doprava, podmořské kabely. Po poledníku 180° (s menšími odchylkami) je T. o. vedena datová mez. hranice. T. o. se pův. nazýval Jižní moře; název T. o. pochází od F. de Magalhãese (1521), jehož při prvním obeplutí Země nezastihly v tomto oceánu žádné bouře.
