Theoderich I. Veliký
Theoderich I. Veliký, 453 - 30. 8. 526, od 473 ostrogótský král; pocházel z dyn. Amalů, syn krále Theodemira (†474). 461-471 pobýval jako rukojmí v Konstantinopoli, 472 v boji se Sarmaty dobyl oblast dnešního stř. Srbska. Uzemí Ostrogótům nedostačovalo, vpadli do Moesie (dnešní Bulharsko), 476 získali od východořím. císaře Zenona (†491) část Makedonie. 478 vpadl T. I. V. do Thrákie, byl získán východořím. říší ke spojenectví, v jejích službách bojoval v Malé Asii; 484 obdržel titul konzula a uspořádal triumfální průvod v Konstantinopoli. Na žádost císaře Zenona se pod vedením T. I. V. vypravila část Ostrogótů a dalších germ. skupin (Rugiové) proti Odoakerovi do Itálie. T. I. V. 489 porazil Odoakera u Verony a přes dva roky ho obléhal v Ravenně; 493 s ním uzavřel dohodu o společné vládě v Itálii, ale několik dní později Odoakera zavraždil a ovládl celou Itálii. T. I. V. vytvořil ostrogótské král.; Ostrogóti byli v zemi rozsazeni podle zásad hospitality (obdrželi část domů a polností), nad řím. obyv. vládl T. I. V. s titulem magister militum. Theoderich ponechal řím. senát působit jako vysoký správní orgán a prosazoval vzájemnou toleranci mezi ariánskými Ostrogóty a kat. Římany; v jeho službách působili jako úředníci a rádci nejvýzn. vzdělanci té doby - F. M. A. Cassiodor (Cassiodorus Senator) a A. N. T. S. Boëthius. T. I. V. rozvinul polit. a sňatkové kontakty s dalšími germ. říšemi na území býv. západořím. říše; jeho svrchovanost uznávali mj. Alamani v alpských oblastech. Zostřující se polit. a náb. vztahy s Byzancí vyvolaly nové napětí v Itálii, které mj. vedlo k uvěznění a popravě Boëthia (524). T. I. V. sídlil v Ravenně, kde si nechal vystavět dodnes dochované mauzoleum. Jeho sochu nechal 801 Karel I. Veliký přenést z Ravenny do svého nového sídla Cách (Aachen). V germ. ságách vystupuje T. I. V. jako Dietrich von Bern.
