Thales
Thales z Mílétu, asi 624 - asi 543 př.n.l., jeden z nejst. starořec. učenců a filozofů; zakladatel mílétské školy (v.t. iónská škola). T. pocházel ze zámožné rodiny a sám se vedle teor. bádání věnoval i praktické a obchodní činnosti. Ve starším věku se odebral do Egypta, právě tehdy otevřeného i pro cizince. Díky T. rozkvétaly v Mílétu hned tři nové obory, do té doby Řekům neznámé: filoz., astr. a mat. Obeznámen s eg. a babylónskými znalostmi z astr. a geom. objevil řadu důl. mat. pouček (Thaletova věta). Již starořec. autory je T. označován za prvního filozofa, prvního matematika, prvního astronoma. Z astr. se mu připisuje předpověď slunečního zatmění (28. 5. 585 př.n.l.), objev sklonu ekliptiky k rovníku, zjištění kulového tvaru Země na základě stínu Země vrhaného na Měsíc aj. V přír. filoz. proslul výrokem, že veškerý hmotný svět pochází z jediné pralátky, v niž se zase vše postupně mění; touto primární hmotou mu byla voda. Chápal ji jako nekonečné beztvaré skupenství hmoty, jako absolutno, jedno, které je podstatou a pravdou, které jako jediné je samo o sobě a pro sebe. Vlastní filoz. myšlení počíná tak položením otázky po podstatě světa, což předpokládá vysoký stupeň racionální abstrakce, která překračuje mytologické představy o vzniku světa. Od T. také pochází i první zmínka o elektřině, vznikající třením jantaru, a výrok o magnetismu (,,magnetovec má duši"); zabýval se též hydrotech. a voj. technikou, na zákl. podobnosti trojúhelníků zkonstruoval dálkoměr.
