Thajsko dějiny
Thajsko - dějiny Uzemí T. osídleno od paleolitu, v mezolitických vrstvách asi z 8.-7.tis. př.n.l. zjištěny první doklady domestikace rostlin, ze 3.tis. př.n.l. pocházejí nejstarší bronzové předměty. Rané státy na území již. T. byly koncem l.tis. n.l. ovládnuty Khmery (Kambudžadéša) a později Thajci. Dějiny T. jsou poznamenány trvalým soupeřením Barmy, Kampučie, Vietnamu a T. o hegemonii v jv. Asii. Po příchodu Evropanů do jv. Asie se T. sice nestalo skutečnou kolonií, ale od pol. 19.st. bylo vůči evr. mocnostem v podřízeném hosp. a polit. postavení. Za 2. svět. války bylo spojencem Japonska, v souč. době se orientuje na spolupráci s USA a se zeměmi sdružení ASEAN. př.n.l. 8.-7.tis. doklady domestikace rostlin (luštěniny, ovoce) 3.tis. výroba bronzu l. pol. 1.tis. začátek výroby železa n.l. 1.-2.st. vznik prvních států (Monové) pol. 1.tis. stěhování thajských kmenů z již. Číny (Nan-čao) 7.-11.st. příchod Thajců do již. Thajska (pův. osídleno Mony a Khmery), v khmerských pramenech označováni Siam (tj. barbaři) 11.-12.st. thajská knížectví závislá na Khmerech 1238 Thajci porazili Khmery pol. 13.st. zal. král. Sukchothaj (Ráma Khamheng) 1350-1767 král. Ajuthja (užíváno i jm. Siam) 1564 Ajuthja dobyta Barmánci (Bajinnaung) 1593 odražen další barmský vpád (Neresuen) zač. 17.st. obch. styky s Evropany (Portugalci) 1688 země uzavřena pro Evropany zač. 18.st. války T. s Vietnamem o nadvládu nad Kampučií a Laosem 1767 Ajuthja znovu dobyta Barmánci (vyhnáni po povstání) 1855 nerovnoprávná smlouva s Velkou Británií, později s USA a Francií 1896 fr.-brit. smlouvou T. (Siam) uznáno za nezávislý stát (nárazníkové území mezi brit. a fr. koloniemi) 1910-35 Ráma VII. 1932 státní převrat; konstituční monarchie 1939 Siam přejmenován na Thajsko (Muong Thai) 1940 smlouva o přátelství s Japonskem 1941 fr. Pétainova vláda postoupila Thajsku Laos a část Kampučie 1942 T. vyhlásilo válku USA a Velké Británii; v ilegalitě zal. KS 1943 k T. připojena část Malajska 1945 žádost T. o mír; země znovu nazvána Siam (do 1948) 1946 Siam se zřekl území získaných během války; Ráma IX. 1947 vojenský převrat 50. léta těsná spolupráce s USA 1954 vstup do SEATO 1955-57 tzv. období demokracie 1957 státní převrat; protidem. represálie 1963-71 min. předseda T. Kittikačorn (*1911) 1965 KS zahájila ozbrojený protiimper. boj 1966-72 thajské jednotky se účastnily války ve Vietnamu listopad 1971 voj. převrat, T. Kittikačorn předsedou nár. výkonné rady; zákaz činnosti polit. stran 1972-73 min. předseda T. Kittikačorn (voj. vláda) 1973 tzv. říjnová rev., voj. režim nucen odstoupit 1976 voj. převrat, min. předseda Kraivičien 1977 voj. převrat; společné akce thajské a malajsijské armády proti partyzánům v již. Thajsku 1978 nová ústava; obnovena činnost některých polit. stran 1979 volby do zastupitelských sborů; ustavena civilní vláda od 1979 ve vých. T. základny band Pol Pota a Ienga Saryho, odkud podnikají nájezdy do Kampučie od 1980 min. předseda P. Tinsulanond 1981 pokus o voj. převrat
