Teplice město
Teplice, okr. m. v Ústeckém kr., na úpatí Krušných hor; 52 753 obzv. (2001) srov. 54 592 obyv. (1986). Alkalicko-salinické teplé prameny. Termální lázně s radioaktivními sodno-vápenato-hydrogenuhličitanovými teplicemi (42,8°C); léčba nemocí pohybového a oběhového ústrojí. Zámek, divadlo, hist. památky. Oblastní vlastivědné muz. Hud. festival Ludwiga van Beethovena, Divadlo bratří Čapků, sídlo Severoč. státní filharmonie. Nová výstavba, kryté lázně s termální vodou, sport. areál. - Historie: Na místě st. osídlení, spjatého patrně s horkými prameny a obch. cestou do Míšeňska, zal. mezi 1160-67 Vladislav II. se svou manželkou Juditou benediktýnský ženský klášter (v levém křídle zámku je zachováno románské zdivo do výše 1. patra). Ve 13.st. se konstituovalo poddanské město. Zač. 15.st. klášter poškozen husity i míšeňským vojskem a konvent jeptišek se již do T. nevrátil. V 15.st. zřízeno v areálu kláštera světské sídlo, 1590-1607 přestavba Kinskými na renesanční zámek; od 17. století do 1945 patřil rodu Clary-Aldringen. Od 16.st. rozvoj lázeňství; teplické lázně navštěvovali členové panovnických rodin i význ. umělci. V 18.st. vystavěno pro jejich potřeby divadlo. V zárí 1813 byl v T. hl. stan rak., rus. a pruského panovníka za bojů s Napoleonem I. 1819 se v T. konala za předsednictví K. W. N. L. Metternicha mez. konference; 1835 se v T. sešel rak., rus. a pruský panovník, 1855 bylo s T. spojeno m. Sanov. Od 1.pol. 19.st. industrializace, 1857 T. spojeny žel. s Ustím nad Labem; rozvoj dolů v okolí T. narušil ještě v 2.pol. 19.st. rozkvět lázeňství (ztráty pramenů). - Prům. těžební (hnědé uhlí), stroj. (měřicí přístroje, potr. stroje), el.tech., sklář. (Sklo Union), keramiky, pletárenský (Bonex), oděvní, obuvnický, chem., dřevozpracující, nábytkářský, pekárenský, mlékárenský, konzervárenský a drožďárenský.
