Teotihuacán
Teotihuacán [-tyuakan], rozsáhlá archeol. lokalita na SV od m. Mexika; první vyspělý m. soubor na amer. pevnině - kultovní, správní, obch. i obytné centrum. Vybudován plánovitě (ve třech fázích asi mezi 2.st. př.n.l. a 3.st. n.l.) na symetrickém půdorysu. Osou je 2 km dlouhá Cesta mrtvých, ceremoniální jádro zahrnuje Sluneční a Měsíční pyramidu s chrámy na vrcholových plošinách, divadla, hřiště pro obřadní hry, freskami zdobené chrámy a paláce, též Quetzalcoatlův chrám s kamennými hlavami božstva po obvodu. Jádro m. obklopeno obytnými a řemeslnickými čtvrtěmi a tržišti; m. zaniklo kolem 650. - Hl. motivem výzdoby je opeřený had, průčelí a balustrády zdobeny vystupujícími polychromovanými hlavami s obsidiánovýma očima; obyv. T. neznali kovy, nahrazovali je obsidiánem.
